Webové stránky používají k poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklam soubory cookie. Využíváním našich služeb souhlasíte s používáním cookies.
Zboží máme skladem. Expedujeme nejpozději druhý pracovní den.
úterý 27. února 2024
Německé autorce Doře Heldt se povedlo přivést mě se svým románem Tři ženy u jezera k myšlenkám uvězněným v daleké minulosti, kdy jsem prázdniny trávila s kamarády u vody, kdy nás naprosto nic netrápilo, nic nás nehonilo (kromě rodičů a prarodičů), všechno mělo svůj čas a ta bezstarostnost mi teď přijde až neuvěřitelná. Tímto obdobím by si mělo projít každé dítě a dospívající.
Román Tři ženy u jezera je příběhem čtyř kamarádek, jež spolu právě takto trávily společné prázdniny a veškerý volný čas. Scházely se ve vilce rodičů jedné z nich, která se nacházela poblíž nádherného jezera. Když věděly, že se jejich cesty na delší čas rozejdou, protože se každá rozprchla na jinou školu, sepsaly dopisy, které ukryly do obálky a dohodly se, že si je přečtou přesně po uplynutí třiceti let. Obálku u sebe opatrovala jako oko v hlavě ta nejpečlivější a zároveň nejzranitelnější z nich – Marie. Marie byla milá, něžná, obětavá, pro druhé by se rozdala, ale bohužel také nemocná na srdce. Je to právě její smrt a její poslední přání, co přiměje kamarádky z mládí se opět setkat.
V příběhu se prolínají jednotlivé osudy těchto čtyř žen, které se z nějakého marnivého důvodu rozkmotřily a dále se vídaly jen sporadicky, pokud vůbec. Nit přátelství se přetrhla a nemocnou Marii nechaly její přítelkyně doslova na holičkách. Vyprávění v přítomnosti je provázeno zápisky z Mariina deníku, plného citlivých informací. Marie vesměs figurovala jako divák, pozorný posluchač a vrba zároveň. Rozkolem trpěla z žen nejvíce, a proto také veškerou svou závěrečnou energii směřovala na udobření se kamarádech, i když si byla moc dobře vědoma, že se společného setkání již sama osobně nezúčastní.
Jsme jen lidé a lidé se mýlí, dělají chyby. Důležité je umět se z těchto chyb a přešlapů poučit, vzít si z toho to dobré a všechno negativní hodit za hlavu. Vždyť hluboké přátelství za to přeci stojí. Stojí za to bojovat za pěkné věci a dobré lidi, protože těch v životě potkáváme opravdu málo… Moc příjemné oddechové čtení pro ženy.
Není snadné vybrat z nepřeberného množství knih, které každý měsíc vycházejí, ty nejlepší. A ne každému se líbí to samé. My jsme se opět snažili vytipovat novinky, které by mohly zaujmout co nejvíce čtenářů.
Vyhrajte thriller, který je osvěžujícím způsobem jiný. Děj se odehrává během několika hodin a má několik paralelních dějových linií. Zajímavé exkurzy do tématu mimické rezonance jsou důmyslně zakomponovány do děje a nijak neubírají příběhu na napětí.
V příběhu se prolínají jednotlivé osudy těchto čtyř žen, které se z nějakého marnivého důvodu rozkmotřily a dále se vídaly jen sporadicky, pokud vůbec. Nit přátelství se přetrhla a nemocnou Marii nechaly její přítelkyně doslova na holičkách. Vyprávění v přítomnosti je provázeno zápisky z Mariina deníku, plného citlivých informací. Marie vesměs figurovala jako divák, pozorný posluchač a vrba zároveň. Rozkolem trpěla z žen nejvíce, a proto také veškerou svou závěrečnou energii směřovala na udobření se kamarádech, i když si byla moc dobře vědoma, že se společného setkání již sama osobně nezúčastní. 
