Na smrt se lze dívat úplně jinak, než jak jsme v naší společnosti zvyklí. Autor smrt neromantizuje, protože ze zkušenosti z hospice ví, že může být zdrcující, ale zároveň ukazuje, že je příležitostí k růstu a transformaci, a to nejen pro umírající, ale i pro ty, kteří o ně pečují. Když o smrti přemýšlíme, může to mít dalekosáhlý a pozitivní vliv na to, jak žijeme, protože život přestaneme brát jako samozřejmost a začneme si ho vážit. V knize nalezneme hluboce inspirativní příběhy umírajících doplněné o buddhisticky laděné úvahy o pomíjivosti, otevřené mysli či všeobjímající lásce.