V lednu 2014 mi lékaři diagnostikovali rakovinu. Kniha Pohyblivý písek však kupodivu není o smrti a zkáze, nýbrž o tom, co to znamená být lidskou bytostí. Prošel jsem cestou od dětství až do dnešních dnů a vyprávěl jsem o záležitostech, které na mě měly určující vliv, a také o lidech, kteří nám ukázali nové možnosti. Píšu o ženách a mužích, které jsem nepotkal, ale byl bych si to přál. Píšu o lásce a žárlivosti i o odvaze a strachu. A o tom, jaké je to žít s nemocí, která vás ohrožuje na životě. Tato kniha vypráví také o malířích před čtyřiceti tisíci lety, kteří si pro své umění vybrali ta nejtemnější místa v jeskyních. Anebo o strašidelných příšerách, které se odjakživa snažíme udržet v hlubokých slujích pod švédskou půdou. Je to kniha o lidskosti a o tom, jak jsem žil svůj život. A v neposlední řadě také o radosti z žití, která se vrátila, když se mi podařilo vyhrabat se z pohyblivého písku, který mě málem stáhl pod zem.