Příběh pétépáka-vysokoškoláka má být tak trochu protipólem známým „Černým baronům“ M. Švandrlíka. Je zcela pravdivý a dokládá zkušenost většiny „černých“ vojáků, že jakkoliv těžká a nebezpečná byla práce v dolech, nijak si s ní nezadala šikana, kterou trpěli před vojnou a dlouhá léta po ní. Zkažené mládí, zničené životy a zmařené slibné kariéry pétépáků by měly navždy zůstat připomínkou toho, kam až může dospět nekontrolovatelná moc. Čtyři osudové katastrofy se podepsaly na osudu autora této knihy