Dr. Emil Holub (1847–1902) je bezpochyby naším nejslavnějším cestovatelem 19. století. Je také zároveň jediným, jehož jméno se dosud udrželo v povědomí široké veřejnosti. Jedenáct let svého života strávil Emil Holub cestováním po africkém kontinentu.
První cestu vykonal v letech 1872–1879 zcela sám, a to i když postrádal dostatečnou výbavu i finance. Druhou absolvoval v letech 1883–1887 v čele rakousko-uherské expedice. Během svých cest procestoval území dnešní Jihoafrické republiky, Botswany a části Zimbabwe a Zambie. Do Čech přivezl neuvěřitelně početné sbírky etnografických předmětů, přírodnin apod., ale také cenné vědecké poznatky z mnoha oborů, výkresy, meteorologické poznámky apod.
Ve Vídni a v Praze uspořádal velkolepé výstavy svých sbírek. Intenzivně se věnoval literární a přednáškové činnosti. Velmi tak přispěl k vytvoření obrazu afrického kontinentu spolu s jeho obyvateli v zemích rakouské monarchie. Emil Holub své bohaté sbírky později většinou věnoval akademickým ústavům. V současné době jsou chloubou nejvýznamnějších evropských muzeí.
Emil Holub si vydobyl slávu a uznání prakticky po celém světě. Jeho zásluhy byly oceněny vysokými řády snad všech evropských zemí. Mnohé vědecké společnosti a spolky jej zvolily čestným členem. Vzdor všem těmto poctám, slávě a uznání nakonec zemřel takřka v zapomnění a chudobě. Kniha s titulem Emil Holub vychází ve spolupráci s Národním muzeem.
