Kniha sleduje vzestup a pád ministra vnitra Rudolfa Baráka (1915-1995), pozoruhodné postavy komunistické éry v našich dějinách. Ambiciózní pohlavár, jehož zatčení za přítomnosti samotného Antonína Novotného a následující proces a odsouzení byly již ve své době provázeny legendami, a v letech následujících byl orwellovským způsobem vymazáván z dějin, byl a stále je v obecném povědomí považován za jakéhosi předchůdce pokusů o modernizaci a liberalizaci komunistického režimu.

Práce Prokopa Tomka, který prostudoval řadu archivních materiálů, zbavuje ministra Rudolfa Baráka této nezasloužené pověsti a ukazuje jej ve skutečném, a nelichotivém, světle jako bezskrupulózního aparátčíka, nemilosrdného vykonavatele a organizátora bezpráví, který neváhal organizovat teroristické činy únosy a atentáty, využívat ve službě komunistického represivního aparátu bývalých nacistických zločinců, i člověka ovládaného osobními ambicemi a touhou po obohacení. Nic ale není jen černé a bílé, a to se potvrzuje i v případě bývalého ministra Rudolfa Baráka: projevoval se také jako mecenáš kultury a umění, podporoval například malíře Otakara Kubína a Jana Zrzavého.