Afrika viděná zevnitř, očima českých biologů, geologů, antropologů a archeologů, kteří bádají v afrických pouštích a savanách nad dosud nevyřešenými otázkami vývoje člověka, lidských společností, klimatu, živé a neživé přírody. Je to kniha o dlouhých dějinách kontinentu. Píše se v ní o vysychání Sahary, která ještě docela nedávno, před sedmi tisíciletími, nebyla pouští, ale obydlenou savanou s mnoha jezery a spoustou zvířat. V průběhu vysychání se z původních lovců a sběračů postupně stávali pastevci, občas zemědělci a místy dokonce vznikaly vyspělé civilizace. Mnohé civilizace později zanikly a také dnes se situace dramaticky proměňuje. Některé africké regiony se propadají do hlubokých krizí, jiné naopak zaznamenávají prudký rozvoj spojený s nebývalým nárůstem počtu obyvatel. Přesto přetrvávají v málo obydlených územích Afriky rozsáhlé kusy původní neporušené divočiny, kde si cestovatel a výzkumník připadá, jako by se ocitl v nějakém dávno zaniklém, pravěkém světě.