Alchymie nepředstavuje pouze rozměr přízemní technologie umožňující získání hmotného bohatství, ani nové perspektivní směry metalurgie, ale je především objektivně existující starobylou vědou umožňující především to, co staří Mistři nazývají transmutací těla a vědomí. Sám pojem „alchymie“ je relativně mladý a svým původním obsahem představuje přínos západní (atlantské) vědy. Vědění Východní říše, zmiňované častěji jako říše Velkého společenství Světla, je v manuskriptech uváděna pod jménem „theurgie Svatého Ohně“ či „věda o Ohni bohů“. Nanejvýš dokonalou syntézu alchymické vědy a theurgie Svatého Ohně představuje hermetická věda vytvořená zbožněným synem Osirise a Isidy jménem Hór (Horus), kterého alchymisté od věků znají jako Herma. V běhu věků se vnímání alchymie víceméně ustálilo jako technologie či technicky orientované vědy, kdežto theurgie byla vědou pojednávající o transmutaci těla, mysli a vědomí. Hermetická věda, jindy uváděná jako věda Hermova, pak spojuje obě části v úplné a vše vystihující starobylé vědění o všem, co se vztahuje k člověku a světu, který jej obklopuje. V této knize autor předkládá k zamyšlení obraz vědění dávných předků, který i když zdaleka nedosahuje své původní úplnosti, může nám přinést mnohé odpovědi, které lidstvo dosud neúspěšně hledá.