První titul z nové ediční řady Prameny k dějinám architektury a stavitelství, která je společným projektem Národního technického muzea a nakladatelství Mladá fronta, představuje osobnost Františka Alberta Libry (1891-1958). Libra patřil k architektům, kteří dokázali spojit étos první republiky, vysokou profesionalitu a racionalitu uvažovaní do výtvarně působivého a zároveň funkčně bezchybného celku „harmonického racionalismu“. Během své samostatné praxe navrhl desítky obytných a veřejných budov včetně vynikajících interiérů, výstavních instalací a návrhů expozic. Nejvýznamnějších úspěchů dosáhl v architektuře peněžních ústavů, průmyslových staveb a solitéru státního sanatoria pro léčbu TBC ve Vyšných Hágách na Slovensku. Vzpomínky Evy Librové architekta vykreslují jako všestrannou osobnost se širokým spektrem zájmů a bohatými společenskými kontakty, díky čemuž jsou také cennou výpovědí o životě „za první republiky“.