Hemžil se jimi celý středověk. Přepadávali u cest a vraždili kupce i pocestné, aby se dostali i k malé kořisti, za tichých nocí se plížili do lidských příbytků a vůbec nedbali na to, že jim v případě prozrazení hrozí kruté tresty. O jejich proradných skutcích se píše v černých neboli smolných knihách českého a moravského hrdelního soudnictví, také v kronikách a v dalších písemných dokumentech. Mezi lapky a zloději, loupežníky, pytláky, všelijakými poberty a chmatáky byli také loupeživí rytíři, neboť hříšné a darebné skutky se nevyhýbaly ani šlechtických kruhům. Kniha popisuje osudy a často kruté konce mnohých postav českého pozdního středověku. Připomenuty jsou i úsměvné pověry, které měly poberty ochránit před dopadením, uvedeny jsou také ukázky ze soudních protokolů i popisy přísných exekucí.

Při toulkách českým středověkem se vypravíme nejen mezi astrology, které Komenský nazval „hvězdlháři“, ale nahlédneme také do podivného světa nejrůznějších podvodníků sklonku 16. a počátku 17. století, jejichž hlavní snahou bylo co nejrychleji zbohatnout. Za podvodnými potulnými alchymisty nezůstávali pozadu podvodní vykladači hvězd, a všichni tak znevažovali alchymisty i astrology, kteří svou práci brali opravdu vážně. Zabývat se magií bylo povoleno pouze vyvoleným, naopak zjevně naivní víra v kouzla a čáry přiváděla jiné nebožáky na popraviště s cejchem čarodějů a čarodějnic. Doba podvodných filutů byla provázena veselými příběhy o lidské důvěře a hlouposti, ale také dramatickými osudy s tragickým koncem těch, kteří padli do rukou neúprosným soudcům, jejichž rozhodování často vedla nenasytná hrabivost.