Jak se zrodil československý stát a proč musel zaniknout? Čeho se bál Klement Gottwald? Byl Ludvík Svoboda sovětským agentem? Jací byli českoslovenští prezidenti lidé? Jak prožívali svoji moc a odpovědnost a jak je změnila? V čele Československé republiky stálo za dobu její poměrně krátké existence devět osobností, jejichž různorodý profil odráží peripetie, kterým byl tento státní útvar během bouřlivého dvacátého století vystaven. Dějiny – jejich zvraty a dobové ideologické tlaky – se podepsaly i na reflexi hlav státu a proměnách jejich obrazu v pojetí historiků i školních osnov. Zamlčena musela zůstat fakta nejen ze života obou prezidentů první republiky, ale paradoxně i prezidentů komunistických, a tak se stalo, že mnohé z této již uzavřené kapitoly našich dějin stále ještě čeká na odborné zpracování. Snad proto, že nejde o úkol snadný, se souhrnné pojednání o manželkách prezidentů objevilo na knižním trhu dřív, než byl vydán vůbec první soubor prezidentských medailonů. Kniha Českoslovenští prezidenti byla inspirována úspěšným titulem Čeští králové (Paseka 2009) a stejně jako ona přináší populární formou nejnovější poznatky v podání předních odborníků zabývajících se jednotlivými vrcholnými politiky. Jedenáct kapitol tak postupně představí zakladatele státu Tomáše Garrigua Masaryka, všechna funkční období Edvarda Beneše včetně jeho exilového působení, tragický úděl Emila Háchy, osud pěti komunistických vládců i krátké tříleté prezidentské období Václava Havla, které tento úsek dějin uzavírá. Zbývající desetileté první dějství naší současnosti, tedy Havlovo české prezidentství, mezi témata této knihy již nepatří.

Většina textů knihy Českoslovenští prezidenti vychází z přednášek pronesených v letech 2010–2011 v rámci cyklu uspořádaného Sdružením historiků ČR – Historickým klubem 1872 v Nové budově Národního muzea v Praze. Autorský tým však nakonec pracoval pod vedením historičky Marie Ryantové v poněkud jiném složení. Prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka pojednává Vratislav Doubek, tři životní etapy Edvarda Beneše Robert Kvaček, Jan Němeček a Jindřich Dejmek, o Emilu Háchovi píše Josef Tomeš. Prezidentské působení Klementa Gottwalda, Antonína Novotného a Ludvíka Svobody zpracovává Jiří Pernes, Antonínu Zápotockému se věnuje Jiří Kocian a komunistickou kapitolu československých dějin uzavírá Gustávem Husákem Zdeněk Doskočil. Tříletým působením Václava Havla v roli československého prezidenta se v knize zabývá Daniel Kaiser.