V knize Chonrad Stoeckhlin a noční houf autor líčí příběh dvou pastýřů z konce 18. století, kteří si navzájem slíbili, že pokud jeden z nich zemře, přijde druhého navštívit a bude mu podrobně vyprávět o posmrtném životě. Na základě inkvizičního vyšetřování Konráda Stoecklina Behringer vykresluje svět lidové kultury a lidové zbožnosti raného novověku a barvitým způsobem zachycuje soudobé pověrečné představy o smrti a posmrtném bytí, jež se střetávají s názory proti pověrám bojujících osvícenců, či naopak jim naslouchajících náboženských dogmatiků.