Monografie pojednává o odpovědnosti člena statutárního orgánu obchodní korporace vůči třetím – vně korporace stojícím – osobám podle obecných ustanovení o závazcích z deliktů. Obchodní korporace odpovídá třetím osobám za deliktní jednání, kterého se člen jejího statutárního orgánu dopustil při plnění svých úkolů. Platný občanský zákoník však neobsahuje ustanovení, které by vylučovalo přímou odpovědnost člena statutárního orgánu za takové delikty.

Čtenář by tak v publikaci měl nalézt odpovědi na důležité otázky, s nimiž se může v praxi běžně setkat, jako např.:

• Odpovídá člen statutárního orgánu smluvnímu partnerovi obchodní korporace za újmu způsobenou tím, že jej uvedl při uzavírání smlouvy úmyslně v omyl s cílem získat pro korporaci majetkový prospěch?
• Nese odpovědnost za újmu, jež byla třetí osobě způsobena použitím zdraví nebezpečného výrobku prodávaného korporací a které bylo možné předejít, kdyby člen statutárního orgánu býval rozhodl o stažení výrobků z prodeje?
• Je člen statutárního orgánu povinen nahradit třetí osobě újmu způsobenou tím, že za korporaci uzavřel kartelovou dohodu a prosadil jednání ve vzájemné shodě s dalšími soutěžiteli? Nebo v takových případech za újmu odpovídá pouze obchodní korporace, které deliktní jednání člena statutárního orgánu přičteme?

Publikace je přehledně a systematicky členěna (autor použil číslování odstavců s vnitřními odkazy). Navíc je obohacena v části páté o vybraná rozhodnutí českých a zahraničních soudů, na jejichž skutkové okolnosti autor aplikuje závěry z předchozích kapitol.

Právní stav publikace je k 1. 1. 2021.