Ve světě vzrůstá v posledních letech zájem o základní otázky spojené s existencí, vývojem a smyslem světa a člověka. S tím souvisí i nutnost zodpovědět, zda a nakolik o tom mohou spolu diskutovat představitelé přírodních věd a teologie. A právě tomu je věnována tato Grathova publikace. Autor studoval zprvu matematiku, fyziku a chemii a v roce 1977 získal doktorát v oboru molekulární biologie. Během svých výzkumných prací pak vystudoval v Oxfordu a Cambridgi i teologii. Jeho základní teze, kterou obhajuje, zní: dialog mezi přírodní vědou a teologií je možný, užitečný ba přímo nutný. Ve své knize vysvětluje povahu tohoto dialogu s převážným soustředěním na konkrétní využití přírodovědeckých metod, kategorií a současných vědeckých teorií v oblasti teologické reflexe. Odstraňuje množství předsudků a mýtů s daným tématem souvisejícím a ukazuje, že někdy i renomovaní vědci přebírali různá neověřená tvrzení „z druhé ruky“. Kniha zaujme všechny, kdo se zajímají o vztah vědy a náboženství, o křesťanskou teologii a historii či obecně o filosofii vědy.