V prvním svazku studie o diplomatických vztazích Československa a USA se seznámíme se strukturou, fungováním a reorganizacemi amerického Departmentu of State a U. S. Foreign Service v meziválečném období a porovnáme je s československým ministerstvem zahraničí a zahraniční službou. Představíme zde americké vysoké úředníky a diplomaty zabývající se středoevropskou problematikou a diplomatický sbor – Corps Diplomatique – ve Washingtonu v meziválečném období. Na americkém vyslanectví v Praze sídlícím tehdy stejně jako dnes v Schönbornském paláci na Malé Straně se v meziválečném období postupně vystřídalo šest vyslanců, vesměs velmi zkušených diplomatů či politicky významných osobností, přičemž o post vyslance v Praze byl mezi americkými diplomaty značný zájem. Na československé straně sledované diplomatické relace přibližuje tato část studie strukturu ministerstva zahraničních věcí v Praze a podrobně popisuje fungování československého vyslanectví ve Washingtonu: personální obsazení úřadu, kam byla na posty vyslanců posílána elita diplomacie masarykovského Československa, hlavní agendy, jednání na Departmentu of State, životní podmínky diplomatů a celou řadu dalších otázek včetně dvou velkých kontroverzních a konfliktních případů.

Studie je uvedena pojednáními o fungování amerických konzulátů v Praze za Rakouska-Uherska a o roli USA v procesu uznání Československa, jež vyústilo v navázání vzájemných diplomatických vztahů. Využívá bohatý pramenný materiál z českých i amerických archivů, přináší řadu hlubších sond a výmluvných črt, které doplňují obrázek ministerstev, legací a diplomatů obou států v období 1918–38, a koriguje některé stereotypy, jež panují ohledně vztahu Československa a Spojených států v meziválečném období.