Třicet šest drobných textů Františka Nepila, vysílaných původně jako rozhlasové fejetony, v nichž se mu nenapodobitelně povedlo skloubit postupy tohoto polozapomenutého žánru s kontaktním způsobem vyprávění. Jeho pohled se tak mimo jiné zaměřuje na horor kolem věčně odkládané likvidace kůlny nebo strojení vánočního stromku, na pocity člověka brázdícího ulice o holi, případně zprostředkovává exkurzi do zákoutí češtiny či za opačnou stranu studiového mikrofonu. Knížka vybízí k zamyšlení jak nad nenápadnými krásami každodenního života, tak nad důležitostí mezníků v české historii či nad postřehy z vesnic v okolí frontové linie znesvářené Jugoslávie.