Popisy měst, veršované i prozaické, mají v latinské literatuře dlouhou tradici – jedná se o žánr pěstovaný napříč různými etapami evropské historie. Tato kniha přináší texty dvou zástupců tradičního žánru z přelomu 16. a 17. století, věnované hlavnímu městu Českého království. Oba autoři, Jan Hubecius ve své veršované skladbě Carmen continens descriptionem celeberrimae urbis Pragae (1591) i Bartoloměj Martinides v prozaické Descriptio amplissimae atque ornatissimae regiae urbis Pragensis (1615), věnují pozornost pražské historii, poloze, obyvatelstvu či významným památkám a nabízejí tak čtenáři jedinečný pohled na dobovou Prahu, jejíž podoba se vlivem různých okolností v průběhu následujících staletí výrazně proměnila. Na hranici mezi žánrovou idealizací a pečlivým popisem skutečnosti se v těchto dílech vyjevuje obraz slávy sídelního města českých králů, ale i záznam každodenního života obyvatel raněnovověké metropole v jejích historických kulisách.