Ferdinand I., římský císař, český a uherský král, velkou část svého politického života prožil do určité míry ve stínu svého staršího bratra, císaře a španělského krále, Karla V. Narodil se ve Španělsku, kde vyrůstal na dvoře svého děda. Politický sňatek uzavřel s Annou Jagellonskou, stejně tak se jeho sestra Marie provdala za Ludvíka Jagellonského. Po Ludvíkově tragické smrti v bitvě u Moháče (1526) Ferdinand získal vládu v Českém i Uherském království. Celé období svého panování se potýkal se silnou stavovskou opozicí, musel čelit stavovským i selským povstáním, nastupující reformaci po vystoupení Martina Luthera (1517) a odolával tureckým výbojům do střední Evropy, (byl dobyt Budín a další rozsáhlé oblasti Uher a došlo i k obležení Vídně).

6. svazek edice Koruna.