Román Hamižnost nebyl původně určen českému čtenáři. Hamižnost byla napsána na zakázku nadnárodních organizací a iniciativ. Ať přijede z Česka kdokoliv, jednání s ním je vždy frustrující, úplně se míjíme, žehrali představitelé OSN, EU i Pásu a stezky. Základním požadavkem na knihu proto bylo přístupnou formou přiblížit zahraničním čitatelům neuchopitelné české povahové rysy - střídmost v názoru, pokoru v reflexi a přejícnost archiváliím, a tak proniknout do české mentality, té svůdné ježibaby, jejíž početí a vývin jsou Hamižností justifikovány.

Celá záležitost se psaním angažované prózy se usnadnila onou respirační nemocí, jež odloučila státy i lidi, a ti, zavření doma u kávy a keksíků, vzpomínali na dávné pandemie moru a chřipky. Tíseň byla střídána rebéliemi a všichni křivdili všem. Nanejvýš vhodné prostředí pro klíčový román o českém souzení, jež usoužilo mnohé a skrze něž vzešel nevšední státní systém. Příběh Sebastiana Šebesty, hlavního hrdiny, budiž ponaučením i varováním nejen mizejícím zemím třetího světa; český právní stát není konec vaší cesty, ale začátek, a nejlépe jej přeskočit.

V Česku se Hamižnost do distribuce dostala náhodou; splnění závazku odevzdat pět povinných výtisků v češtině národním knihovnám se ukázalo být ekonomicky ztrátové, kalkulace ceny vadání pěti kusů byla vyšší než tisk tisíce kusů. Co s tím zbytkem?

Česká mutace knihy musí na pokyn právníků obsahovat větu: Jakákoli podoba s realitou je čistě náhodná, do posledního písmene vše je fikce.

"Po přečtení Hamižnosti jsme si oddechli, jaké štěstí, že žijeme v Rusku." - Kamčatskije Izvestija

"Jako lehký vánek od moře za soumraku, jako tříštivá bouře z hor, též za soumraku, tak k nám přišla Hamižnost." - Literární vůně Šanghaje

"Veru hej, aj u nás máme mamonárskych pažravcov, ale nie takých ako bratia Česi v Hamižnosti. Ešte väčší dojem by v knihe urobilo niekoľko pesničiek o vidieku." - Levočský železničiar