Ztrácející se stopy českých Němců z Jizerských hor postupně poodkrývá edice Domu česko-německéhoporozumění. Po osudech souvisejících s odsunem a gurmánských zvyklostech dává nyní nahlédnout na způsob jejich žertování. Jaké vtipy kolovaly mezi někdejšími obyvatel Sudet? Drsné i laskavé. Takové, jaký byl i tehdejší život místních lidí. Ze střípků složených pomocí pamětníků se tak vykořeněné pohraničí proměňuje v pestrý obraz krajiny, kterou si nelze než zamilovat.
Mit der hier vorliegenden Edition des „Hauses der deutsch-tschechischen Verständigung“ werden nach und nach allmählich schwindende Spuren der Deutschböhmen im Isergebirge wieder sichtbar gemacht. Nach den Schicksalen infolge der Vertreibung und den Essgewohnheiten der einstigen Bewohner des Sudetenlandes geht es nun um deren Art, zu scherzen. Welche Witze erzählten sie sich? Sowohl die einfach lustigen, als auch etwas gröbere. Sie waren genau so vielfältig wie das Leben dieser Menschen selbst, manchmal hart, aber auch heiter und beschwingt. Zusammengesetzt aus Splittern der Erinnerung von Zeitzeugen bietet sich hier ein buntes Bild des entwurzelten Grenzlandes – einer Landschaft, die man lieben muss.