První léta jednadvacátého století přinesla v oblasti nádorové imunologie a protinádorové imunoterapie velmi významné poznatky, které se ve stále větší míře promítají do běžné klinické praxe. Nové poznatky jsou mimo jiné spojeny s významným rozšířením odborného slovníku, který nemusí být vždy zcela srozumitelný a může mnohé zájemce o problematiku odrazovat. Cílem všech autorů je, aby monografie, při zachování odbornosti, byla čtivá a srozumitelná. Kniha zahrnuje kapitoly zabývající se problematikou nádorové imunologie a imunoterapie na obecné úrovni a kapitoly přinášející souhrn poznatků o klinickém využití imunoterapie, jejích výsledcích a omezeních v protinádorové léčbě.

Kapitola Etiopatogeneze lidských nádorů poskytuje přehled o aktuálních poznatcích v oblasti onkogenních mutací, v kontextu vzniku a progrese nádoru, genomické a chromosomální nestability a ovlivnění klíčových signálních buněčných cest.

Nosným tématem kapitoly Imunologie nádorů je koncept nádorové imunoeditace a dynamického vztahu mezi nádorem a imunitním systémem hostitele, s důrazem na význam nádorového mikroprostředí a na mechanismy umožňující nádorům unikat z imunologického dohledu.

Kapitola Imunoterapie nádorů se zabývá přehledem principů a možnostmi klinického využití adoptivní imunoterapie, imunoterapie zacílené na kontrolní body imunity, protinádorové vakcinoterapie na bázi onkolytických virů a buněčných toxinů, spolu s možnostmi jejich kombinace.

Kapitola Možnosti a omezení imunoterapie v klinické praxi uvádí stručné přehledy o účinnosti moderní imunoterapie u solidních i hematologických malignit jak u dospělých, tak dětských pacientů. Pozornost je věnována též specifické toxicitě imunoterapie a problematice zvládání nežádoucích příhod spojených s imunoterapií.