Dědkovské dialogy s Ivanem
Wernischem, Zdeňkem
Zieglerem, Viktorem
Kolářem, Václavem Bláhou,
Pavlem Diasem a Jiřím
Sozanským.
Rozdíl mezi centrem a periférií měl
vždy spíš symbolický než reálný
význam. Málokde se to projevuje
tak výrazně, jako v uměleckém výrazu
generace zpovídané Karlem Hvížďalou
v této knize. Nejde v ní jen o běžné dialogy
s umělci, kteří hovoří o své tvorbě,
profesionální dráze nebo osobním životě,
ale vůbec o možnost myslet umění...
Díky Hvížďalovým dialogům můžeme
vidět životnost umění, které kdysi vznikalo
v „zasutých zahradách“ a dnes patří
k jednomu z konkurenčních kánonů,
bez něhož by současná česká kulturní
identita nebyla vůbec myslitelná.