Jsou herci, kteří natočí jediný televizní seriál, jenž je proslaví pro zbytek života, a tečka. Ale jsou i tací, kteří jdou z role do role v divadle, dabingu, televizi. Jsem moc ráda, že k těm druhým patří i Jan Šťastný, tedy Honza, protože o něm a s ním je soubor rozhovorů "v tvrdých deskách", jak všem takovým s oblibou říkám. Honza jako by se narodil na šťastné planetě. Má nějakou zvláštní moc, kdy dokáže z nešťastlivce udělat šťastlivce, a tím pádem má kolem sebe jen samé šťastné lidi a sám nejraději ze všeho šťastné momenty kolem sebe rozdává. Jeho jméno je zřejmě pro něj svým způsobem zavazující. Dnes, v době, kdy málem všude potkáváme hlavně naštvané lidi, působí jako balzám na duši, ať se objeví kdekoli. Od prvních dětských hereckých krůčků měl štěstí na skvělé tvůrce, na kolegy kterých si velice váží, které respektuje a není mu zatěžko jim to povědět. Po dlouhé době máme zase dabéra se sametovým hlasem, který obdivují dokonce i chlapi, protože kdykoli jím z obrazovky promluví, není to jen laciný slaďák. Perfektně totiž namlouvá všechny své milovníky, stejně jako Antonia Banderase, a to je panečku ďábel! V civilu je často vzteklý šofér, protože v jednom kuse někam pospíchá a ostatní ho zdržují, je manuálně zručný, po otci pečlivý a důkladný ve všem, nač sáhne. Z táty dvou velkých kluků se stal jejich kamarád, a na "střední kolena" i milovníkem své motorky Zuzanky… ale všechno ostatní už máte v knížce, tak příjemné počtení nebo alespoň listování!