Klíč k minulosti je román, vyprávějící o osudu jedné rodiny, které do života nesmlouvavě zasáhla Druhá světová válka.
Jsme v Paříži, je léto roku 1942. Malá Sarah si hraje s bratříčkem Michelem jako vždycky. Když do jejich bytu vtrhne francouzská policie, Michel se před nimi schová do skříně, ve které se cítí v bezpečí. Sarah ho v ní zamkne, protože je přesvědčená, že se pro něj za chvíli vrátí. Ale už se nikdy nevrátí. Policie ji i rodiče odvlečou do prostor Vélodrome d´Hiver poblíž Eiffelovy věže, kde se v průběhu toho jednoho jediného dne shromáždí přes třináct tisíc Židů. Nejdřív je v nelidských podmínkách drží na stejném místě celý týden, pak je policie odešle do tábora v Beaune-laRolande a později do Osvětimi. Sáře se ale podaří ještě ve Francii utéct. V kapse ji pořád tíží klíč od skříně, kde nechala zamčeného malého bratříčka…
Jsme znovu v Paříži, ale je květen roku 2002. Julia Jarmond je novinářka, která léta žije v Paříži. Rozpadá se jí manželství, tak se tím víc soustředí na práci. Píše článek o událostech, které se před šedesáti lety odehrály. Jak shání informace, uvědomuje si, že vlastně neví nic o tom, co se za války dělo a zjistí, že nikdo z Francouzů s ní nechce od nejznámějším aktu francouzské kolaborace s nacisty Vélodrome d´Hiver mluvit. Náhodou přijde na příběh malé Sarah, a aby přišla na jiné myšlenky, vydává se po jejich stopách v naději, že zjistí, co se s ní stalo.
