Po četných knižních vydáních i filmovém zpracování se asi nenajde nikdo, kdo by neznal příběh Anny Frankové – židovské dívky, která se během okupace Holandska schovávala s rodiči v úkrytu v zadním traktu amsterodamského domu. Na miniaturním prostranství se tísnily dvě židovské rodiny, které měly před válkou jen málo společného, a v trýznivých podmínkách se jim podařilo přežít více než dva roky, než byl jejich úkryt vyzrazen a jeho obyvatelé skončili v koncentračním táboře.

Čtrnáctiletá Anne prožila v zadním traktu i své první milostné vzplanutí a čtenáři jejího Deníku mohli vnímat plachého a nemotorného Petra van Pelse dlouho jen dívčinýma očima. Sharon Dogarová se na základě dobových dokumentů pokusila zpracovat celý příběh z opačného hlediska – očima Anniny lásky. Jak Peter vnímal život v úkrytu, každodenní útrapy i rostoucí zájem mladinké Anny? Čím začalo to dojemně nevinné tápání na poli vzájemné nevraživosti, která se postupně měnila v oboustrannou přitažlivost? Petrovo vyprávění zachycuje první neobratné doteky a polibky, odehrávající se pod napjatým dozorem dospělých obyvatel úkrytu, marné pokusy o pubertální vzdor i překotné dospívání obou zamilovaných, jejichž sbližování přerval vpád nacistické policie.