Pátý román Heleny Němcové vypráví opět o hledání štěstí a střetávání lidského snění s realitou. Mladá učitelka pražské základní školy Hanka odjíždí v časném létě osmašedesátého roku na školení pedagogů do Písku. Ani pomyšlení na hodného manžela a pětiletou dcerku jí nezabrání ve vášnivém románku s učitelem z Hradce Tomášem. Oba jsou sebou posedlí, vědí, že našli toho pravého. Ani jeden však není ochoten bourat své manželství, a tak se jejich vztah pozvolna vytrácí. Po více než dvaceti letech se Hanka s Tomášem, oba ovdovělí, znovu setkávají a zdá se, že nic nebrání svatbě a společnému životu v lásce… Poutavé vyprávění o snaze začínat nový život tam, kde jsou léta utvořené pevné vazby a návyky a kde to, co bylo dosud součástí každodenního snění, naráží na nepřikrášlenou rovinu skutečnosti.