Tato publikace hovoří o nezničitelnosti a neuhasitelnosti početného uměleckého zobrazení a ohlasu veliké války, která se odehrála r. 1866 u Hradce Králové, kdy Prusko a Rakousko rozehrály "rozhodnou" bitvu o "první housle" ve středoevropské politice. Mnozí vojáci odevzdali ve své poslední životní hodince nesmrtelné vysvědčení nejenom své odvaze, ale i povaze, která se nerýmovala s charakterem většiny velitelů. Svých veselých i žalostných komentářů se nevzdávají přežívající jarmareční pěvci ani oráči narážející ještě po letech svými pluhy na frontové granáty. Na scéně se objevuje i životopis a povahopis první laureátky Nobelovy ceny míru Berthy Suttnerové, která zdokumentovala bojiště jako filiálku pekla. Ilustrace, např. fotokoláže nově letos zinstalovaného památníku na královehradeckém vojenském hřbitově, aktualizují nekonečnou otázku, proč se tolik dobrých lidí, účastníků tolika marných střetnutí sejde nakonec v jednom hrobě.