Jeden z nestorů české filmové režie Antonín Kachlík je rozporuplná osobnost. Ostatně jako každý, kdo skutečnou osobností je. Režisér více než dvaceti celovečerních filmů prožil zajímavý život s mnoha zvraty. Některé si zavinil sám, jiné mu připravil prostě osud. Kniha, kterou nyní napsal je pozoruhodná ze dvou důvodů. Jednak ji psal skutečně sám, nikoliv tedy jak je obvyklé, že publicista zpovídá respondenta a pak mu dá svůj výtvor více či méně autorizovat, jednak nejde o klasické režisérské memoáry (na těch ještě A. Kachlík pracuje). Leitmotivem této knihy je doba, kdy se teprve formovaly Kachlíkovy režijní ambice a především pak jeho nenaplněné osudové lásky. Tyto lásky lze chápat v tom opravdovém fyzickém smyslu nebo ve smyslu přeneseném. Nenaplněnými láskami jsou jednak slavné ženy, ale i filmová témata, která Kachlík nenatočil a už asi ani natočit nestihne.