Po cenami ověnčené knize Zlatý řez přichází americký astrofyzik Mario Livio s novým příspěvkem ke vztahu matematiky, vědy a umění. V centru jeho zájmu je tentokrát fenomén symetrie. Ta je jednak jedním ze základů lidského vnímání, ale také spojnicí mezi vědou a uměním, teoretickou fyzikou a světem kolem nás. Jazykem symetrie v matematice je teorie grup, která přitom vznikla z nejméně pravděpodobného zdroje – rovnice, která nemá řešení. Jde o algebraickou rovnici pátého stupně, jež se vzpírala řešení po několik staletí, dokud dva mladí matematičtí géniové, Francouz Évariste Galois a Nor Niels Henrik Abel, nezjistili, že ji nelze řešit dosavadními metodami, ale jen s použitím konceptu symetrie a zavedením grup. Společně s dílem a tragickým životním osudem obou matematiků se Livio zabývá tím, jak teorie grup přispívá k objasnění symetrií a řádu přírodního i lidského světa.