Malá ochunávka textu z knihy "Opráski sčeskí historje - specjál" k výročí upálení mistra Jana. O Husovi: "Huz z malí jihučezkí vesňice sdánlivje nemoch sahad Zmikundovi hiztorickím vísnamem aňi po ocas. Pag ale šlápnul pár lidem na kuří voko a diš chťěli, abi sťim přeztal, ešťě se na ňem točil potpadkem. Ěho návrch na zlebčeňí procesů f církvi spojění ze sefektivňěním hospodaření nebil přijad s nadčeňím a fkoztňici s ňím doslova pohořel." A nemůže chybět ani rod Lucembruků: "Nejvječí žkoda ě, žese Válcaf IV. naroďil přet Zmikundem. Mňělto sice složití po anbicijozňím taťikovi, ael objěgtivňě magor. Můšete se snažid jak hcete, ael diš kalíte prvňí ligu, ženu vám zakoucne pes a házíte černopdrelňíki s mostu do Vltavi, neňí ďivu, že liďi sou kabku nervosňí. V říši jim prdli nervi a sesaďili Válcafa s trůnu. F Čecháh ofšem vidršel kralovad neš ho terfil šlag."