Své osudy mají nejen lidé, ale i písně. O Ludvíku Vaculíkovi je známo, že rád a dobře zpívá. S pěsničkami se potkává celý život; v dětství doma na Valašsku, poté jako disident ve Zlíně, kam jezdil za přáteli mimo jiné si také zazpívat, později se s pěsničkami setkával u cimbálu Jana Rokyty a dodnes zpívá se spolkem Wlastenci, členy českého PEN klubu. Každá pěsnička má své noty, které jsou v knize jako faksimile, a také svůj text, který známý spisovatel často vylepšuje. Takhle vylepšil v roce 1989 například i vlastenecké písně K. H. Borovského. A každá z těch pěsniček, které autor za života potkal, má rovněž svůj příběh, v němž vystupují i přátelé, muzikanti, krajina atd. To vše je bohatě dokumentováno fotografickým materiálem.