Jednotlivá témata zpracovali ti autoři, kteří se jimi každodenně ve své lékařské praxi zabývají, texty prošly vnitřní oponenturou v pracovních skupinách, na ranních seminářích i na setkání primářů dětských lůžkových oddělení. Navržené „obvyklé" postupy tak zrály v mnoha diskusích.

I v této podobě mají uvedené „obvyklé" postupy relativní platnost. Jen ošetřující lékař dokáže správně posoudit kontext příslušného symptomu nebo diagnózy u dětského pacienta a zvolit právě pro něj optimální postup. Ambicí autorů tedy je, aby se tyto postupy staly alespoň prvním vodítkem, zejména pro mladé lékaře, kteří své vlastní zkušenosti teprve sbírají.