Rok 1946, Świdnica. Do města přijíždí transport vězňů – bývalých esesmanů, katů v koncentračních táborech. Mezi nimi se nacházejí i strážní z koncentračního tábora Gross-Rosen, které zajali spojenci a Sověti v roce 1945. Začíná zdlouhavé vyšetřování, v němž se jim polská prokuratura snaží prokázat vinu. Tisíce stran dokumentů, stovky svědků, hodiny líčení a měsíce čekání na vynesení rozsudku. Z dnešního pohledu jsou tyto procesy přirovnávány k soudu s válečnými zločinci v Norimberku.

Popisované případy ukazují neznámou tvář koncentračního tábora Gross-Rosen. Homosexuální kápo, který zneužíval nezletilé chlapce, židovský kápo, jenž dokázal být krutější než němečtí esesmani, sadisté, kteří neměli zábrany zabíjet všemi dostupnými prostředky. To je jen část pravdy, kterou se podařilo odhalit během świdnických procesů v polském takzvaném „malém Norimberku“