Ukazuje, že lidé mají všeobecně sklon pojímat duchovnost jako proces sebe-zdokonalení, jako podnět k rozvoji a zušlechtění ega, i když ego je svou povahou v podstatě prázdné. Chögyam Trungpa k tomu dodává: „Problém spočívá v tom, že ego může měnit vše ve svůj prospěch, dokonce i duchovnost.“ Jeho pronikavé a soucitné učení slouží k tomu, aby nás probudilo z úskoků, které se sebou hrajeme, a nabídlo nám daleko jasnější skutečnost: pravdivé a radostné osvobození, které v každém případě vyžaduje, abychom „nechali odejít“ já, místo abychom pracovali na jeho zlepšení. Je to poselství, které rezonuje ve studentech téměř čtyřicet let a zůstává čerstvé i dnes. .