Básničky byly psány na koleně, na palubovce auta, na žlabu v koňské stáji, na břehu rybníka a jinde, během cest od koně ke koni, v intervalu jednoho a druhého konce rohlíku se sýrem. Rukopisy byly potřísněny krví, omazány hnojem, polity osmou denní kávou. Vznikaly zachycením proudu myšlenek, přičemž většina nenávratně odtekla kanálem zapomnění a bude využita v některém příštím životě. Autorka, MVDr. Eva Kiesler-Klementová, mladistvý začínající talent v přechodu, prostý venkovský zvěrokleštič, děkuje životu a souhře okolností za možnost zhmotnění myšlenek ve slova a slov v písmena a rovněž děkuje všem krásným lidem, kteří si je ve své laskavosti přečtou, a doufá, že jim to bude příjemno.