Kniha přináší komplexní analýzu současné právní úpravy řízení o určení a popření rodičovství. Je rozdělena do tří základních částí, v nichž se postupně věnuje obecně problematice nesporného řízení, určování mateřství a v nejrozsáhlejší třetí části řízení o určení a popření otcovství.

Objasňuje, z jakých důvodů není možné vést řízení o popření mateřství, ale pouze řízení o určení mateřství, kdo může podat návrh na zahájení řízení a jak má řízení z důkazního hlediska probíhat. U otcovství se zabývá možností vést řízení z pohledu práv tzv. putativního otce, který se podle současné právní úpravy nemůže domáhat popření otcovství, respektive není k tomu aktivně věcně legitimován. Publikace odpovídá na otázku, zda současné úpravy možné vést řízení o neplatnosti souhlasného prohlášení otcovství a poté co dospěje k závěru, že to možné není, vysvětluje, proč je možné tyto otázky řešit pouze v rámci řízení o popření otcovství, neboť jinak by byla závažně narušena právní jistota. Putativnímu otci tak přísluší pouze možnost podat podnět k zahájení řízení podle § 793 občanského zákoníku, kterým může soud popřít otcovství i bez návrhu.

Se zaměřením především na procesní právo jsou v knize podrobně řešeny otázky účastenství a smrti účastníka v řízení, přípustnosti opravných prostředků, náhrady nákladů řízení i důležité otázky dokazování, především prostředky, kterými lze donutit účastníka, aby se podrobil znaleckému dokazování.