První část svazku shromažďuje studie věnované individuální a historické poetice českého básnictví první poloviny 20. století (s přesahem do padesátých a šedesátých let). Představuje i rané, lingvisticky orientované studie o Halasovi a Bezručovi, studie o proměnách žánru balady a básnického cestopisu v meziválečné poezii z osmdesátých let a práce o proměnách subjektu v moderní poezii (devadesátá léta 19. století až dvacátá léta 20. století) z počátku devadesátých let. Druhá část zahrnuje texty o socialistické kultuře. Jejím základem je soubor Šťastný věk, doplněný o obdobně metodologicky a tematicky zaměřené texty, věnované např. Juliu Fučíkovi a jeho Reportáži. Třetí svazek spisů tak v relativní úplnosti nabídne Macurovy texty o literatuře minulého století, které zároveň tvoří důležité svědectví o proměnách jeho literárněvědné metodologie.