Sbírka básní Šárky Valáškové vypovídá především o lásce mezi mužem a ženou
a autorka se upřímně vyznává  ze svých pocitů a přitom opěvuje krásu všedních dnů.
Avšak nezapomíná na bolest, smutek i zklamání, které  každého člověka občas potká.
Dává nahlédnout až na okraj svého já a v mnoha verších projevuje víru, že budoucnost
bude lepší. Autorka píše své básně lehce a s patřičným nadhledem.

Básně jsou doplněny jak obrazovým pozadím, tak celá sbírka je doprovázena téměř čtyřiceti obrazy malíře a sociologa Václava Andrlého.
Tyto obrazy umocňují upřímnost a opravdovost poezie Šárky Valáškové,
která milovníkům poezie umožňuje  nahlédnout i do své  duše.