Mrakodrapy se zrodily před více než sto lety - od té doby se rozšířily po celém světě a dnes patří k nejtypičtějším budovám modernismu. V době svého vzniku představovaly naprosto nové pojetí, jehož základem bylo nakupit na sebe mnoho pater a při konstrukci využívat masově vyráběných panelů, které byly pro nový průmyslový věk typické. Ve skutečnosti však spojovaly archetypy paláce, věže a zvonice (ale také hory, kaňonu, rokle a stalaktitu), které někdy až výstředním způsobem kombinovaly s futuristickými prvky jako ze sci-fi filmů. V tomto ohledu jsou mrakodrapy vlastně současníky kinematografie - sedmého umění a desáté Múzy - a multimedií, jež v současné době představují její další vývojový stupeň. Není proto překvapením, že mrakodrapy, které tvoří přirozenou součást dnešní společnosti zábavy, komunikací a masové avantgardy, hrály již od svých prvopočátků důležitou roli i v oblasti kinematografie a multimédií. A jako kinematografie oslavila své sté výročí celou řadou nových zpracování starších filmů nebo jejich pokračováními, i nové supermrakodrapy, jež se v roli dominant spolupodílejí na vytváření panoramat dnešních měst a které bychom mohli označit za "nové obry", na sebe berou novou podobu. Dnes již nejsou výjimkou superstavby ve tvaru kuželů nebo plachet a přitom je nikdo nepovažuje za kýč. Jsou výstředními sny světových architektonických hvězd, jež nejsou svázány konvencemi běžných stavebních postupů, které přední stavitelské firmy proměňují pomocí moderních technologií ve skutečnost.