Jen o málokteré osobnosti českých raně středověkých dějin je dochováno tak velké množství různorodých pramenů jako o poustevníku Vintířovi. Je to důsledek faktu, že Gunther - Vintíř byl spíše Středoevropan, než Němec nebo Čech, jak se tato pojetí vyhranila až mnohem později.

V mladších nacionálních pojetích se proto jeho postava stávala až kontroverzní a pojetí jeho osobnosti se ne náhodou lišilo u Palackého a u Novotného. Zájem o Vintíře jako historickou postavu byl na české straně znovu objeven až v souvislosti s nedávnou benediktinskou výstavou „Otevři zahradu rajskou“, a právě prizma benediktinského mnišství umožnilo porozumět postojům a působení poustevníka z tohoto řádu žijícího pak na německo-českém pomezí. Původem byl vysoký šlechtic a stále zůstal blízký císaři Jindřichu II. a pak Jindřichu III., přitom jako poustevník dorostl do role diplomata středoevropského prostoru raného středověku. Je zjevné, že dnes může pochopení takové postavy, jež žila a působila před vznikem nacionálního napětí, přispět i k stále potřebnému česko-německému porozumění.