Pokračování prvního dílu, které je zaměřeno na politický vývoj v období studené války. Téměř 6500 km dlouhá hranice mezi Sovětským svazem a Čínou se stala horkou linií a místem četných ozbrojených srážek. Číňané obsadili v noci na 2. března 1969 sporný ostrov Damanskij na řece Ussuri a Sověti odpověděli v polovině měsíce masivním protiútokem, v němž nasadili těžké zbraně. Po devíti hodinách ozbrojeného střetu byly na obou stranách velké ztráty na životech. Další konflikty propukly na Amuru a v oblasti Sin-ťiangu, v Pekingu se začalo hovořit o velké válce se „severním protivníkem“. Souběžně gradovala i čínská diplomatická ofenzíva v rozvojových zemích. Nebezpečnou eskalaci sporu sice utlumila Kosyginova schůzka s Čou En-lajem v září 1969, ale ideologická konfrontace trvala i nadále. Jejím důsledkem byl nejen trvalý vzestup vojenského potenciálu obou stran na společném pomezí, ale i silné hospodářské zatížení.