„PJNS. PROČ JSME NA SVĚTĚ. V Honzíkově království běží život dál v zajetých kolejích. Pižmovka stále píše své tklivé básně. Ruda se stará o Puntičku a ta se pořád někde ztrácí. Starouš Méďa trápí své okolí Medvědím Beethovenem a Drak hraje v plechovce rock. A samozřejmě přibyl jeden nový obyvatel, plechový Kačer, kterému se ztratil cirkus a on tu zůstal sám. Se starou Slůňou to však vypadá hodně bledě. Piliny se z ní ve dne v noci jen řinou. Vznešené bratrstvo PJNS mezitím svolává své nudné schůze… zajímavé je, že čím smutnější věci se dějí, tím je to zábavnější.“ (Barbro Lindgrenová)

Když zemře bývalá spolužačka Slůňa, Starouš Méďa pořádně ani nedokáže skrýt své nadšení. Pohřby jsou totiž to nejlepší, co zná. I Pižmovka má radost, protože se mu v hlavě hned vybaví nádherné ruské pohřby s kozáky a balalajkami. Pro Honzíka a jeho přátele znamená příprava pohřbu spoustu práce a starostí. Sehnat rýč, květiny, věnec. Koho pozvat? Všechno se musí zařídit tak, aby to dopadlo co nejlépe. O tom všem vypráví poslední díl rozverného příběhu kamarádů z tajného bratrstva PJNS, který nám tolik připomíná příhody Medvídka Pú a jeho kamarádů…