První sbírku veršů vydal Douglas Dunn v roce 1969. Název dostala podle hullské ulice, v níž Dunn tehdy bydlel, a jejím kmotrem se stal enfant terrible anglické poezie padesátých a šedesátých let minulého století Philip Larkin.
Terry Street a řada následujících básnických knih učinily z Douglase Dunna zřejmě největšího žijícího skotského básníka. Jeho verše projevují silný smysl pro všednost a banalitu dneška, jak pokud jde o místa, tak o lidské osudy, nepostrádají však ani prožitek mytického fenoménu severu, který se v poezii psané na Britském souostroví neodbytně hlásí ke slovu už od třicátých let dvacátého století, ani historický smysl pro skotské dějiny i pro uhranutí životem vojáků a bývalým impériem, jež jsou ovšem nazírány z hlediska dnešního rozporuplného vztahu k nim, a kromě toho v sobě neskrývaně nesou i silně prožívanou evropskou dimenzi.