Spisovatelka a matka tří dětí Lise Mundusová je provdaná za muže, který ji s výmluvou, že přece nebude spát s kusem literatury, pravidelně podvádí. Spisovatelku pronásledují hlasy a pokřivené tváře, je přesvědčená, že se proti ní její hospodyně s manželem spikli, a pod tlakem svých představ a tišicích prášků sestupuje do děsivého světa nemoci, až skončí na uzavřeném oddělení psychiatrické léčebny. Ale není ve skutečnosti jistým druhem nemoci spíše zdravý rozum? A co když je duševní nemoc naopak cestou k osvícení a svobodě? Lise má strach, že ji manžel opustí, ve skutečnosti ji ovšem daleko víc děsí představa, že by už v životě nic nenapsala. Může se pobyt v léčebně stát inspirací?

Tváře přibližují zážitek choromyslnosti niterným pohledem hlavní postavy se vší barvitostí prožité zkušenosti. A jak tomu u Tove Ditlevsenové bývá, její kniha pojednává především o bolesti lásky, touze, nevěře a hlavně o psaní.