V srpnu 1141 přijíždějí do benediktinského opatství sv. Petra a Pavla v anglickém Shrewsbury dva noví bratři, které válka mezi králem a císařovnou vyhnala z domácího kláštera v Hyde Meadu. Starší z nich, jenž umírá na dávné zranění, je bývalý křižák Godfrid Marescot, pocházející z panství ležícího poblíž Shrewsbury; mladší, němý Fidelis, mu oddaně slouží. Poté co je mniši přijmou mezi sebe, přibude do města mladý rytíř Nicholas Harnage, bývalý Marescotův důstojník. Přichází si pro svolení oženit se s Julianou Cruceovou, dívkou, které se jeho velitel při vstupu do řádu vzdal. Dostane souhlas a jede si pro nevěstu; na jejím rodném statku se však dozví, že i ona si před lety zvolila klášter. Ve snaze přesvědčit se o jejím zdraví ji hledá, ale nenajde: abatyše mu přísahá, že dívka toho jména se nikdy benediktinkou nestala. Mladík pro to má jediné vysvětlení: Julianu na cestě do kláštera někdo zavraždil – nejspíš její starý sluha Heriet. Šerif Beringar sluhu neprodleně zatkne, ale Cadfael obvinění tak docela nevěří. A jeho nedůvěra se nakonec potvrdí: ničivá letní bouře, do níž se Humilis s Fidelisem dostanou, odkryje úplně jinou, zároveň strašnou i dojemnou pravdu.