Druhá kniha Nicolaie Lilina, volně navazující na jeho prvotinu Sibiřská výchova, je originálním portrétem čečenské války, v jejímž ohni se ocitá Lilinův autobiografický vypravěč Kolyma poté, co je nedobrovolně odveden na vojnu a kvůli pokusu o útěk za trest přidělen k záškodnickému oddílu. Válka není v autorově podání nahlížena z odstupu, v širších politických a dějinných souvislostech, ale perspektivou pohledu vojáka, jehož jediným cílem je přežít. Lilin se nevyhýbá líčení krutostí, jichž se dopouštěli vojáci na obou stranách, názorně ukazuje tupou poslušnost vojáků i špinavou hru vojenských štábů, pro které nemá lidský život žádnou cenu, ať už jde o život nepřátel, vlastních vojáků či bezbranných civilistů. Jeho nelítostný obraz čečenského konfliktu, provázeného nebývalou brutalitou a masovým porušováním tradičních konvencí vedení války, je strhující četbou i naléhavým svědectvím, jež dalece překračuje obvyklé hranice žánru válečné literatury.