Kniha je mikrohistorickou sondou do venkovského života v okolí Tarnobrzegu na území Haliče, která v 19. století tvořila severovýchodní část rakouské monarchie. Dílo dokumentuje proměny selského stavu především v souvislosti se zrušením poddanství a s ním spojené hospodářské, kulturní a sociální změny v každodenním životě. Słomkovy vzpomínky představují cenný historický dokument, který svým plastickým zobrazením venkovského života pomáhá pochopit danou dobu.

Ve svých popisech se zaměřuje na způsob obdělávání půdy, chov dobytka, odívání, stravování a mezilidské vztahy. Nepopisuje jen každodenní stereotyp, ale i mimořádné okamžiky stejně jako cestu polského rolnictva k národnímu uvědomění v obtížné době, kdy je Polsko rozděleno a jednotlivé zábory se vyznačují odlišnou dynamikou vývoje.