Kniha představuje současný stav výzkumu digitální propasti, tj. výzkumu vedeného otázkou, zda jsou neuživatelé Internetu (nebo ti, kdo neumí Internet dobře používat) v současné společnosti znevýhodněni či zda jim v blízké době hrozí riziko sociálního vyloučení. Text nejdříve čtenáře seznamuje se základními argumenty, vývojem a nejvlivnější verzí teorie informační společnosti, která je základním opěrným bodem pro stanovení závažnosti digitální propasti. Autor vysvětluje, že vztah je symbiotický: zpochybnění digitální propasti by zpětně zproblematizovalo teorii informační společnosti a z ní odvozené informační politiky. Věnuje se tedy dále tomu, jak je digitální propast zkoumána a jaké jsou argumenty pro její společenskou relevanci. V této části čtenář nalezne jednak aktuální data o českém i globálním rozšíření a užívání Internetu a jednak stručné představení teorií a konceptů, s nimiž je výzkum digitální propasti provázán. Na základě zjištěných nedostatků dominujícího teoretického modelu pak autor navrhuje model alternativní, který dokáže lépe odpovědět na základní otázky výzkumu digitální propasti. Kniha je uzavřena promýšlením důsledků nové perspektivy pro teorii i politiku informační společnosti.

Kniha je určena především odborníkům a studentům, jejichž práce či obor studia se dotýká Internetu, a dále i těm, kteří přicházejí do styku se státní informační politikou.

Kdo a jak používá Internet? Je neužívání iracionální?

Je dnes člověk bez Internetu vyloučen ze společnosti?

Kdo vytváří naši závislost na Internetu a proč?

Proč je představa digitální generace zavádějící?

Konstruují sociální vědy realitu informační společnosti?

Zvětšuje se digitální propast? A jak by k ní měl přistoupit stát?