Dva malí kluci zažívají v londýnském domě nezměrný žal po náhlé smrti matky. Jejich zdrcený otec, odborník na drsnou romantiku Teda Hughese – básníka, jehož svého času potkal stejný úděl –, před sebou vidí pouze bezútěšnou prázdnotu. V okamžiku, kdy se dá zoufalství krájet, však na scénu přilétá všetečný Vrán: sentimentální pošahanec, léčitel a chůva, tlučhuba a šejdíř. A znalec v oboru osiření, jehož přitahují truchlící, kterým vyhrožuje, že je neopustí, dokud ho budou jenom trochu potřebovat.

Výjimečný debut Maxe Portera – dílem novela a dílem báseň v próze, zčásti mučivý trojhlas a zčásti úvaha o posledních věcech člověka – slučuje otcovskou něhu, soucit a stylistickou bravuru v oslnivý výsledek. Jeho kniha, plná překvapivého humoru i bezohledných pravd, se dá přečíst během několika hodin, ale její účinek působí zázračně a dlouho – déle než zármutek sám.