Jeho životem prošly dějiny téměř celého
20. století a počátku 21. století.
Za války byl totálně nasazený v někdejší
židovské továrně, v jejím závěru
stál v Praze na barikádách a po osvobození
pomáhal při opravě Míčovny
Pražského hradu. V roce 1969 odlil
posmrtnou masku Jana Palacha.
Od sedmdesátých let pracoval na opravách
sgrafitové výzdoby fasády zámku
v Litomyšli.
Po sametové revoluci
věnoval Václavu Havlovi sochu Ifigenie
a po smrti prezidentovy ženy Olgy
Havlové upravil jejich rodinnou hrobku
na Olšanech. Udělal pomník obětem
komunismu na pražském Petříně
i sochu pro pietní místo Milady Horákové.
Jeho sochy a reliéfy jsou zastoupeny
v Národní galerii v Praze
a v mnoha českých a zahraničních galeriích
a soukromých sbírkách. Stálá
expozice jeho díla je ve sklepení zámku
v Litomyšli.